Pravomoci stavebního úřadu
Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z citovaného zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení (a to na základě ust. § 132 odst. 1 stavebního zákona a souvisejících).
V případě, že vás obtěžuje hluk z restaurace, baru nebo diskotéky, obraťte se v první řadě na stavební úřad s upozorněním na zvýšený hluk a s otázkou, zda provozovatel užívá svůj podnik v souladu s platnými povoleními. Stavební úřad zpravidla vyhoví i neformálně podané žádosti s tím, že si ji podle obsahu posoudí právě coby podnět k výkonu stavebního dozoru dle ustanovení citovaného shora.
Pokud by se tak nestalo, můžete svoji žádost zaslat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pak stavební úřad musí vaší žádosti vyhovět a pokud o to výslovně požádáte, zašle vám také veškerá rozhodnutí, která se k dané provozovně vztahují. Poskytnutí takové informace může být, a zpravidla také bude, zpoplatněno.
Pokud stavební úřad zjistí, že hlučná provozovna je provozována v rozporu s povoleními nebo dokonce bez nich, pak vyzve jejího provozovatele ke zjednání nápravy anebo rozhodnutím uloží povinnost takovou nápravu zjednat. Stavební úřad může současně do doby zjednání nápravy pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti (ust. § 171 odst. 3 stavebního zákona).
Dozor nad hygienickými limity
Pokud stavební úřad zjistí, že provozovna je užívána tak, jak byla povolena, pak dozor nad dodržením stanovených hygienických limitů zajišťuje krajská hygienická stanice.
Hlukové limity jsou koncipovány jako imisní, což znamená, že do určitého chráněného prostoru, který je v zákoně vymezen, nesmí pronikat více hluku, než kolik stanoví hygienický limit. Provozovatel je povinen činit taková opatření, aby k průniku nadlimitního hluku do chráněných prostor nedocházelo. Pokud tak nečiní, může hygienická stanice zasáhnout.
Hygienická stanice může provozovateli uložit nejen pokutu, ale může také pozastavit výkon takové hlučné činnosti, při které porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, anebo pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku.
Hluk z předzahrádky
Hluk z předzahrádky, která je umístěna mimo prostory restaurace samotné a není povolena stavebním úřadem (nemusí být, pokud se nejedná o stavbu podle stavebního zákona), může regulovat samotná obec. Pro účely regulace provozu letních zahrádek za účelem dosažení zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku je možné vydat tržní řád a v něm vymezit jak místa, kde předzahrádky nepovoluje, tak případně i provozní dobu těch zahrádek, které budou tržním řádem povoleny. Provoz předzahrádky mimo dobu povolenou tržním řádem, popř. hlasové projevy jejích návštěvníků rušících noční klid, postihuje policie jako přestupek.
Např. nařízení hl.m.Prahy č.9/2011 Sb., kterým se vydává tržní řád, v příloze č.2 stanoví místo a dobu provozu předzahrádek po 22 hodině. Není-li zde nějaká předzahrádka uvedena, je ji možné užívat pouze do 22 hodiny.
Letní festivaly
Pro veřejné akce, které jsou spojené s hudební produkcí, platí povinnost pořadatele zajistit, aby hluk nepřekročil hygienické limity. Pokud dochází k překračování hlukových limitů, měla by také pomoci krajská hygienická stanice.
Je však třeba upozornit na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn.: 6 As 44/2014. Nejvyšší správní soud v citované věci posuzoval hluk z festivalu probíhajícího v obci (přičemž je třeba zdůraznit, že v daném případě bylo dokonce zjištěno, že hluk překračoval stanovené hygienické limity). Nejvyšší správní soud dospěl v prvé řadě k závěru, že český zákonodárce veřejnou produkci hudby v obcích nebo v jejich blízkosti ani nezakázal, ani nepřipustil možnost požádat v těchto případech o výjimku (na rozdíl od jiných zdrojů hluku).
Pokud zákon dával přesně určeným osobám povinnost zajistit dodržení hlukových limitů, pak vycházel z toho, že hlukové limity bude možno někdy porušit, někdy dodržet. Tak tomu ale podle nařízení vlády nebylo. Dodržení hlukových limitů v obcích nebo jejich blízkosti tak bylo v podstatě nemožné. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. se tedy podle názoru Nejvyššího správního soudu dostalo v té části, ve které reguluje hluk z veřejné produkce hudby, mimo rámec zákona o veřejném zdraví. V této části je tedy dle Nevyššího správního soudu nařízení protiústavní (pro rozpor s čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy). Obecné soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, nemohou tedy takové nařízení v individuální věci aplikovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy).
Z uvedeného plyne, že občané musí čas od času strpět i hlučnou hudební produkci. Má se však jednat o hlukové zatížení dočasné, opakující se s únosnou frekvencí. Měly by být minimalizovány dopady na okolí a akce by měla i v jiných ohledech odpovídat poměrům místa, kde se taková hudební produkce koná.
Osoby hlučící mimo provozovnu
Hlučné hlasové projevy osob pohybujících se mimo provozovnu a rušících noční klid (tedy osob na ulici, či vašich sousedů), mohou být přestupkem podle § 47 odst.1 písm. b) zák. č.200/1990 Sb. Dle ust. § 47 odst. 6 citovaného zákona se dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou..
Obdobně nový zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který nabude účinnosti 1.7.2017, stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována.
Upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity
Dochází ve Vašem okolí k častému upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity? Pak vězte, že i dovolenost takových aktivit, je předmětem zkoumání Ústavního soudu.
V souladu s representativní judikaturou Ústavního soudu (např.: sp. zn. Pl. ÚS 46/06, Pl. ÚS 35/06) platí, že obec může v obecně závazných vyhláškách stanovit (a to při zachování principu proporcionality a rozumnosti) úpravu povinnosti k zabránění nepřiměřenému obtěžování občanů veřejnou produkcí hudby. Ústavní soud má za to, že je užitečné, pokud obec definuje dobu nočního klidu a stanoví po tuto dobu přiměřená omezení v rámci úpravy místních záležitostí veřejného pořádku vyhláškou (viz např. rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 44/06).
Dle Ústavního soudu je nezbytné do co nejvyšší možné míry zajistit dodržování veřejného pořádku, tedy i nočního klidu, a to v zákonem vymezené a celospolečensky uznávané době. Proto je třeba dny či okolnosti, kdy je zájem na dodržení obecně uznávané doby nočního klidu převážen zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity, vymezit dostatečně určitě a předvídatelně a neponechávat toto vymezení na vůli či libovůli určitého subjektu (dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/16).
V případě, že se takovými dostatečně a předvídatelně definovanými aktivitami cítíte obtěžováni, doporučujeme: netrapte se sami doma a jděte upevňovat mezilidské vztahy skrze hlasité noční aktivity také.
JUDr. Pavlína Uhlířová, Ph.D., advokátka
Advokát, specializující se na mezinárodní právo soukromé a obchodní, právo stavební a správní. Poskytuje dlouhodobě právní pomoc v oblasti stavebního práva především stavebním úřadům ve všech oblastech jejich činnosti.
WEB: www.pravnizastupce.cz
E: uhlirova@pravnizastupce.cz
T: +420 731 037 288
